Od šoku, strachu, paniky přes obavy, výčitky, vyčerpání až po malé radosti – obrovská škála emocí, kterou prochází rodiče dětí, které se narodí s postižením nebo onemocní závažnou nemocí. A komunikace o těchto zkušenostech je obtížná. Často o nich není s kým mluvit, není už nikdo, kdo by poslouchal. Já jsem dospěla do stádia, že se jednou za čas vypíšu na sociálních sítích. Chci jenom trochu přiblížit, jak je neustálá péče o moji Ronju náročná, jak velký mám strach o její život, jaký mám strach z budoucnosti, z existence. Jinak své mateřské záležitosti vlastně nemám s kým probírat.
Proto jsem si našla Terezu a organizaci Srdcem Robinson. Hodiny mého povídání unesla s lehkostí, nechlácholila, prostě a jednoduše mi rozuměla. Já jsem se díky tomu posunula o mílový krok. Ze strašlivého vyhoření, jsem se zase vrátila sama k sobě a k tomu, co je pro mě důležité – tedy k péči o moji dceru a rodinu. Organizací, které pomáhají pečujícím s vážně nemocnými dětmi u nás moc není. Tereza, i díky vlastní zkušenosti, je naprosto správnou ženou na správném místě.
